Od objevu krevních skupin v první a zejména druhé dekádě 20. století studují lékaři a odborníci na genetiku, jaký vliv má příslušnost k určité krevní skupině na naše zdraví. Kromě podložených vědeckých studií najdeme i četné spekulace, jako například vliv krevních skupin na naši povahu, IQ, nebo na to, jestli se nakazíme koronavirem. Až jedna třetina z nás přitom svou krevní skupinu nezná.
Krevní skupiny se určují podle antigenů na povrchu červených krvinek a podle přítomnosti protilátek v séru. Celosvětově i u nás je nejvíce zastoupena skupina A (okolo 45 %), druhou nejčetnější skupinou je 0 (okolo 35 %), následuje skupina B (15 %). Nejvzácnější je skupina AB, kterou má pouze okolo 5 % obyvatel.
Krev také rozlišujeme podle Rh faktoru, který je buď pozitivní nebo negativní. Většina lidí (okolo 85 %, v Africe až 95 %) má Rh+, negativní faktory jsou tedy velmi výjimečné. Vůbec nejméně je na světě lidí s krevní skupinou AB-, kterých je okolo 0,5 %.
Co krevní skupiny jednoznačně určují je to, komu v případě potřeby můžeme krev darovat a od koho ji přijmout. Zatímco například pacient skupiny 0- může darovat krev všem ostatním krevním skupinám, sám může krev přijmout opět jen od 0-. Negativní skupiny mohou darovat pozitivním, samy však pozitivní krev přijmout nemohou. Proto bychom měli alespoň znát krevní skupinu svoji a svých blízkých.
Zdravotní rizika dle vědeckých studií
Odborné studie i mnozí hematologové se v posledních letech shodují, že krevní skupina ovlivňuje náchylnost k různým nemocem. To proto, že antigeny se nacházejí nejen v červených krvinkách, ale i v ostatních orgánech našeho těla.
Studie potvrdily, že pokud patříme ke krevní skupině 0, měli bychom si dát pozor na žaludeční vředy. Naopak rakoviny žaludku se tolik obávat nemusíme, stejně jako srdečních a kardiovaskulárních chorob. Ty jsou mnohem pravděpodobnější u všech ostatních skupin A, B i AB. Tyto skupiny jsou díky tomu také náchylnější ke ztrátě paměti a mozkovým příhodám.
Lidé s u nás nejčetnější skupinou A mají větší riziko rakoviny nejen žaludku, ale také tlustého střeva (platí i pro skupinu B), slinivky, dělohy a vaječníků. Hrozí u nich také větší riziko cukrovky nebo leukémie a hůře se vyrovnávají se stresem díky vyšší produkci hormonu kortizolu.
U krevní skupiny B je nejvyšší riziko onemocnění cukrovkou a rakovinou jater.
Nejčastějším problémem, se kterým se mohou setkat lidé skupiny AB je zhoršení kognitivních funkcí ve stáří. Studie provedená v roce 2019 v Chorvatsku také prokázala, že lidé se skupinou AB mají třikrát větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine psychická porucha než u ostatních skupin.
Pokud se ale jedná o souvislost mezi krevními skupinami a nemocí COVID-19, nedávná studie z Harvardovy univerzity prokázala, že krevní skupiny nemají na závažnost nemoci žádný vliv. Vyvrátila tím tvrzení čínských lékařů, kteří za nejrizikovější uváděli skupinu A.
Dieta a pohyb podle krevních skupin
Nejrozšířenější světovou hypotézou, za kterou stojí Američan Dr. Peter J. D‘Adamo, je teorie, že bychom se měli stravovat podle naší krevní skupiny, protože ta stojí za naší schopností rozkládat lektiny – specifické bílkoviny vyskytující se zejména v celozrnných obilovinách a luštěninách, slupkách a semínkách lilkovité zeleniny nebo zrnech některých druhů ovoce.
D’Adamo rozděluje krevní skupiny od nejstarší k nejmladší a dle této metody doporučuje složení stravy. Podle tohoto klíče patří skupina 0 k těm nejstarším (O jako „old/original“), kdy se lidé živili zejména tím, co ulovili nebo nasbírali. Lidé z této krevní skupiny údajně velmi těžko tráví potraviny bohaté na lektiny, proto se doporučuje strava založená spíše na mase a zelenině.
Skupině A („agrarian“) D’Adamo naopak doporučuje spíše vegetariánskou stravu, protože se vyvinula v období, kdy lidé začali pěstovat obilí a další zemědělské produkty. „Kočovníci“ skupiny B („balance“) mají kořeny v Himalájích a základními potravinami pro ně je proto maso a mléčné výrobky. Pro vývojově nejmladší skupinu AB, která vznikla křížením skupin A a B, doporučuje tofu, ryby nebo jehněčí.
K doporučené stravě také přidává nejvhodnější způsob cvičení. Skupině 0, která se potřebuje zbavit přebytečného adrenalinu, doporučuje intenzivnější pohyb jako běh nebo bojové sporty, „jemnější“ skupině A jógu nebo tai chi, B zase sporty s důrazem na koordinaci jako tenis a jízdu na kole, a evolučně nejmladší skupině AB pak kombinaci sportů určených pro A i B.
V roce 2014 však D’Adamovu metodu podrobili zkoumání vědci z torontské univerzity a nezjistili žádnou souvislost mezi krevními skupinami a citlivostí na jednotlivé druhy potravin.
Teorii založenou na naší schopnosti trávit lektiny v poslední době ještě rozvedli následovníci jako Dr. Steven Gundry, kteří „bezlektinovou“ dietu doporučují všem lidem se zdravotními problémy zejména autoimunitního původu.
Před tímto omezeným stravováním ale varují mnozí lékaři a odborníci na zdravou výživu, kteří poukazují na riziko spojené s vyloučením celých potravinových skupin, které pro nás mají velký nutriční přínos. V každém případě doporučují odborný dohled dietologa a v případě obav z lektinů radí tyto „rizikové“ potraviny jako jsou obiloviny a luštěniny před konzumací dlouho namáčet a vařit, naklíčit nebo fermentovat.
- Čínská medicína – celostní přístup k životosprávě - 20. 2. 2021
- Dieta, pohyb a zdravotní rizika podle krevních skupin - 24. 1. 2021
- Pěstujte si svůj mikrobiom – zdraví začíná ve střevech - 10. 7. 2020