Tradiční čínská medicína patří mezi nejstarší známé alternativní medicínské přístupy, které člověka i léčbu nemocí vnímají celostně. Dnes má po celém světě mnoho zastánců, ale i kritiků, kteří její léčebný účinek zpochybňují.
Jejím základem přitom není žádné šarlatánství. Stejně jako ajuvérdská medicína, která má kořeny v Indii, léčba tradiční čínskou medicínou především závisí na změně přístupu k životnímu stylu, k sobě sama a hlavně – k našemu jídelníčku. Až poté se přidávají doporučení ohledně cvičení, akupunktury nebo užívání bylinných směsí.
Pokud je člověk zdráv, může mu zařazení určitých návyků dle čínské medicíny pomoci v prevenci velké části civilizačních onemocnění – zejména těch psychosomatických a chronických. Léčba nemocí je spíše než na okamžitém potlačení příznaků založená na hlubší obnově narušené rovnováhy. Déle trvá, zato účinky jsou trvalejší.
Základní principy čínské medicíny
Čínská medicína chápe člověka jako komplexní uspořádání orgánů a energie, které funguje dobře pouze za předpokladu, že je v rovnováze (jin – jang).
Například věří, že životní sílu a energii (čchi) získáme nejen z potravin, ale také dýcháním čerstvého vzduchu. Naši celkovou kvalitu a délku života pak určuje stav vrozené substance (ťing) a spirituálního ducha (šen), které je potřeba zbytečně nevyčerpávat.
Rozdělení orgánů je založeno na principu „trojitého ohřívače“, který má spíše energetické než anatomické odůvodnění. Zjednodušeně jde o princip, kdy plíce a srdce jsou přiřazeny naší spirituální úrovni existence (horní ohřívač); žaludek, slezina, žlučník, játra a tenké střevo představují střední ohřívač, kde se z potravy získává energie čchi a vytváří tělní tekutiny; dolní ohřívač – tlusté střevo, ledviny a močový měchýř – tělní tekutiny čistí a vše nepotřebné vyloučí. Správná funkce všech ohřívačů zajišťuje volné proudění energie čchi.
Zajímavé je také přiřazení jednotlivých orgánů k částem dne a ročním obdobím dle elementů voda, dřevo, oheň, země, kov. Orgány tvoří páry, kde jeden má charakter jin a druhý jang.
Při nesprávné funkci nebo postižení některého orgánu se spustí lavina nerovnováhy, která ovlivňuje funkci celého těla, ztenčuje naše tělesné rezervy a zneklidňuje psychiku. Dochází ke stagnacím, blokádám nebo termickým nerovnováhám dle klíče horko/chlad, vlhko/sucho, nadbytek/nedostatek.
Životospráva jako lék
Na tyto principy navazuje celková filosofie léčby stravou. Smysl potravin není pouze v zahnání hladu nebo počítání kalorií. Čínská medicína vidí jídlo jako rituál, lék. Sleduje původní termickou povahu surovin, jejich chuť a na který element/orgán působí. Například rýže Basmati je neutrální povahy, sladká a posiluje orgány Země, tedy žaludek a slezinu.
Důležitá je také úprava jídel, která může přeměnit chladné potraviny v zahřívající a naopak, nebo jejich původní účinek ještě znásobit. Obecně se klade důraz na jednoduchost jak ve složení jídel, tak v jejich úpravě – to znamená, že smažené nebo konzervované výrobky nás spíše oslabují, naopak vývary a dušená domácí jídla mají posilující vliv. Alkohol a kofein zakázány nejsou, ale v obou případech se apeluje na střídmost.
Na úpravu jídel a jejich termiku je například citlivá právě slezina – orgán, který západní medicína téměř ignoruje. Společně s jinovým žaludkem tvoří pár v elementu Země a je odpovědná za správnou přeměnu potravin v energii, proto její oslabení může způsobovat celkovou únavu, tupé bolesti břicha nebo chudokrevnost.
Doba, kdy slezina nejvíce funguje je mezi 9-11 ráno. Nesnáší studené, syrové potraviny, cukry, smažená jídla. Dát si tedy k snídani studený jogurt s umělými sladidly, smoothie s ledem nebo fast food, je pro ni jako ledová sprcha. Lepší volbou je například teplá ovesná kaše s oříšky a sušenými plody.
Podzim a zima v čínské medicíně
Zásady dobrého stravování se mění i dle ročních období a řídí se opět elementy, termikou potravin i jejich zpracováním.
Podzim je obdobím vytváření zásob na zimu a zpomalení. K podzimnímu elementu kov jsou přiřazeny plíce (jin) a tlusté střevo (jang). Protože skrze plíce energii čerpáme a přes tlusté střevo se zbavujeme nepotřebného, stejnou logiku sledují i doporučení ohledně psychohygieny – na podzim bychom měli podstoupit očistu našich myšlenek i prostředí.
K elementu kov je přiřazena ostrá chuť, v asijské kuchyni ji reprezentuje zejména zázvor. Doporučují se jídla bohatší na energii, déle vařená a dušená. Vhodné jsou zejména luštěniny, kořenová zelenina, dýně, česnek, cibule, křen, ředkve, ječmen, jablka, ořechy, semínka.
Zimu ovládá element vody, kterému jsou přiřazeny ledviny (jin) a močový měchýř (jang). V zimě převládá klid, moudrost, vnitřní bohatství. Je obdobím zásob a regenerace, takže se doporučuje dlouhý a posilující spánek. Chuť je slaná, kterou najdeme ve všech mořských plodech (slávky, mořské řasy, sardinky) nebo soleném masu. Ostrá jídla se naopak nedoporučují. Vhodné je sušené ovoce a zahřívací jídla. Pro podporu ledvin se doporučují všechny druhy fazolí a sójové boby.
- Čínská medicína – celostní přístup k životosprávě - 20. 2. 2021
- Dieta, pohyb a zdravotní rizika podle krevních skupin - 24. 1. 2021
- Pěstujte si svůj mikrobiom – zdraví začíná ve střevech - 10. 7. 2020